Vinice mezi dvěma světy

Vinice mezi dvěma světy: rekordní ceny vs. neprodejné hektary

Vinařský svět dnes stojí na tichém, ale zásadním rozcestí. Čísla z nejnovějšího Wealth Reportu společnosti Knight Frank ukazují fascinující kontrast a zároveň otevírají nepříjemnou otázku: jakou má dnes vinice skutečně hodnotu?

Svět, kde se obchoduje s výjimečností

Na jedné straně existují regiony, kde cena vinice přesahuje běžné ekonomické uvažování.

V Burgundsku, konkrétně v Côte de Nuits na úrovni Grand Cru, se v extrémních případech mluví o hodnotách až 50–55 milionů eur za hektar. Nejde však o standardní trh. Tyto vinice se téměř neprodávají a pokud ano, jde spíše o historickou událost než běžnou transakci. „Běžnější“ vinice v této oblasti se pohybují řádově kolem 1 milionu eur za hektar, podle konkrétní polohy často výrazně více.

Podobně silné ceny vidíme i v dalších ikonických regionech:

• Champagne: okolo 2 milionů eur za hektar
• Bordeaux (Margaux): přibližně 1–2 miliony eur za hektar
• Toskánsko (Brunello di Montalcino): okolo 0,8–1 milionu eur za hektar
• Napa Valley: kolem 1 milionu eur za hektar

Zde vinice přestává být pouze produkční plochou. Stává se vzácným aktivem, symbolem a nositelem značky.

Svět, kde rozhoduje realita

Na opačném konci spektra stojí regiony, kde čísla vyprávějí zcela jiný příběh.

• Mendoza (Argentina): kolem 20 000 eur za hektar
• Španělsko (méně prestižní oblasti): od cca 15 000 eur za hektar
• Jih Itálie: kolem 20 000 eur za hektar

A přesto ani tato čísla nevystihují plnou realitu.

V mnoha evropských regionech se vinice stávají prakticky neprodejným aktivem. Vinaři často nedokážou prodat hrozny ani víno za udržitelné ceny. Rozhodování se tak neposouvá k otázce expanze, ale k existenci samotné vinice.

Udržet… nebo vyklučit.

Paradox dnešní doby

Nikdy nebyl rozdíl mezi těmito dvěma světy tak výrazný.

Na jedné straně vinice jako investiční artefakt — omezený, vyhledávaný, globálně obchodovaný. Na druhé vinice jako každodenní realita — závislá na odbytu, práci a proměnlivé spotřebě vína.

Klesající konzumace vína v Evropě, změna spotřebitelského chování i tlak na cenu vytvářejí prostředí, ve kterém ne každá vinice má jistou budoucnost.

Co rozhodne o budoucnosti vinic

Právě dnes více než kdy dříve rozhoduje kombinace dvou faktorů: konkrétní poloha a um vinaře.

Terroir — tedy souhra půdy, klimatu a expozice — určuje potenciál. Vinař pak rozhoduje, zda tento potenciál dokáže přetavit ve víno, které si najde své místo na trhu.

Vinice tak přestává být samozřejmostí. Stává se závazkem.

Mikulov: víra v terroir

V tomto kontextu vnímáme naše vinice v Mikulově s ještě větší pokorou a zároveň jistotou.

Vápencové podloží Pálavy, slunce jižní Moravy a doufejme stále občas chladné noci vytvářejí podmínky pro krásná vína. A proto jsme přesvědčeni, že i v době, kdy se svět vinic rozděluje, mají naše mikulovské vinice budoucnost.

Petr Fučík